Novofundlandský pes Amir

Články

Standard plemene

Standard plemene

NOVOFUNDLANDSKÝ  PES

 

Země původu: Kanada

 

Použitítažný pes pro těžké náklady, vodní pes.

 

Datum publikace originálního standardu:     29.10.1996

 

Zařazení FCI: 2. skupina - pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi
                      sekce 2.2 - molossové, horští psi
                      bez pracovní zkoušky

 

Stručný historický přehled: Toto plemeno pochází z ostrova Newfoundland a vyvinulo se z místních psů a velkého černého medvědího psa dovezeného Vikingy po roce 1100. S příchodem  evropských rybářů dochází ke křížení s novými plemeny jimi dovezenými a tak k dotvoření a oživení plemene, nejdůležitější vlastnosti však zůstaly zachovány. Při kolonizaci ostrova od roku 1610 byly morfologie a vrozené chování novofundlandského psa již vcelku ustálené. Právě tyto znaky mu umožnily přežít při tahání těžkých nákladů v extrémních klimatických podmínkách a při službě záchranářského a vodního psa vzdorovat nebezpečím číhajícím v moři.

 

Celkový vzhled: novofundlanďan je masivní, se silným a dobře osvaleným tělem a s dobrou pohybovou koordinací.

 

Důležité proporce: délka trupu od ramenního kloubu k vrcholu sedací kosti je větší než kohoutková výška. Trup je kompaktní. Trup feny může být poněkud delší a méně masivní než tělo psa. Vzdálenost od kohoutku k dolnímu okraji hrudníku je jen o málo větší než vzdálenost od dolního okraje hrudníku k zemi.

 

Chování a temperament (povaha): výraz novofundlanďana vyjadřuje shovívavost a mírnost. Je důstojný, veselý a podnikavý, je známý svou přívětivostí a důstojností.

 

Hlava: masivní. Hlava feny je stejně formována jako hlava psa, ale je méně masivní.

 

 

MOZKOVNA

 

LEBKA - široká, s lehce vyklenutým temenem a silně vyvinutou týlní kostí.

STOP - zřetelně vyvinutý, ale nikdy hluboký.

 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

NOS - velký, dobře pigmentovaný, s dobře vyvinutými nozdrami.

Barva - u černých a černobílých psů černá, u hnědých psů hnědá.

ČENICH - vysloveně čtvercový, hluboký a poměrně krátký, pokrytý krátkou jemnou srstí a bez vrásek. Koutky tlamy jsou zřetelné, ale ne nadměrně vyvinuté.

PYSKY - měkké

SKUS - nůžkový nebo klešťový

OČI - poměrně malé, přiměřeně hluboko uložené, daleko od sebe a neukazující červenou spojivku. Barva - tmavě hnědá u černých a černobílých psů, u hnědých povolen světlejší odstín.

 

UŠI - poměrně malé, trojúhelníkové se zaoblenou špičkou pevně posazené vzadu a po straně hlavy a dobře přiléhající. Při natažení dosahuje ucho dospělého psa k vnitřnímu koutku oka na stejné straně

 

Krk: - silný, svalnatý, dobře usazený na ramenou, dostatečně dlouhý, aby umožnil důstojné držení hlavy. Na krku by neměl být nadměrný lalok.

 

Trup: kostra celkově masivní. Při pohledu z boku je trup hluboký a mohutný.

HŘBETNÍ LINIE - rovná a pevná od kohoutku k zádi.

HŘBET - široký

BEDRA - silná a dobře osvalená

ZÁĎ - široká a spadající v úhlu přibližně 30°.

HRUDNÍK - široký, plný a hluboký, s dobře klenutými žebry.

BŘICHO A SPODNÍ LINIE - takřka rovná a nikdy vyklenutá vzhůru.

 

Končetiny:

Hrudní končetiny: hrudní končetiny jsou rovné a rovnoběžné i při chůzi a pomalém klusu psa.

PLECE: velmi dobře osvalené, lopatka uložena přiměřeně šikmo směrem dozadu.

LOKTY: dobře přilehlé k hrudníku

ZÁPĚSTÍ: lehce šikmo postavené

TLAPY: velké a proporcionální vůči tělu, kulaté a pevné s pevnými a kompaktními sevřenými prsty. Prsty jsou spojeny kůží.

 

Pánevní končetiny: protože síla potřebná k tahání těžkých nákladů, plavání a pro zdatný a prostorný pohyb je značně závislá na pánevní končetině, mají její vlastnosti u novofundlanďana nesmírný význam. Pánev je silná, široká a dlouhá.

STEHNA - široká a svalnatá

KOLENA - dobře úhlená, ale ne tolik, aby pes působil přikrčeným dojmem.

LÝTKA - silná a přiměřeně dlouhá

ZADNÍ NADPRSTÍ - poměrně krátké, hluboko nasazené; souběžné a široko postavené; nevytáčejí se dovnitř ani ven

TLAPY – pevné a kompaktní. Pokud se vyskytnou paspárky, odstraňují se.

 

OCAS: když novofundlanďan plave, ocas slouží jako kormidlo, proto je silný a u kořene široký. V postoji visí volně dolů, nanejvýš s lehkým prohnutím na konci. Dosahuje k patám nebo lehce pod ně. V pohybu nebo při vzrušení je ocas nesen vodorovně, na konci lehce ohnutý směrem vzhůru; nikdy stočený přes hřbet, ani zatažený mezi nohama.

 

POHYB: novofundlanďan vykazuje prostorný pohyb hrudních končetin a silný posun vycházející z pánevních končetin. Pohybuje se zdánlivě bez námahy a působí dojmem síly. Přirozené je lehké rolování hřbetu. Se stoupající rychlostí mají končetiny tendenci pohybovat se blíže k ose těla, přičemž hřbetní linie zůstává vodorovná.

 

OSRSTĚNÍ:

 

SRST: novofundlanďan má patrovou srst nepropouštějící vodu. Krycí srst je přiměřeně dlouhá a rovná, bez kudrn. Povoleno je lehké zvlnění. Podsada je hustá  a měkká, hustější v zimě než v létě, ale na hrudníku a zádi se do určité míry vyskytuje vždy. Srst na hlavě, čenichu a uších je krátká a hustá. Hrudní i pánevní končetiny mají praporec. Ocas je zcela pokryt dlouhou hustou srstí, ale ta netvoří praporec. Trimování, ani střihání se nedoporučuje.

 

Barva: - černá, černobílá a hnědá.

§           ČERNÁ - nejběžnější barvou novofundlanďana je černá. Barva má být co možná nejvíc jednolitá, ale je povolen nádech vyblednutí od slunce. Bílé znaky na hrudi, prstech a nebo na špičce ocasu jsou přípustné.

§           ČERNOBÍLÁ - tato varieta má pro plemeno historický význam. Přednost se dává černé hlavě pokud možno s bílou lysinou táhnoucí se až na čenich, černému sedlu s pravidelným vybarvením, černou zádí a černou horní stranou ocasu. Ostatní části musejí být bílé, mohou být s minimálním tečkováním ( ticking ).

§           HNĚDÁ - hnědá barva se pohybuje od čokoládových odstínů po bronzovou. Bílé znaky na hrudi, prstech a nebo na konci ocasu jsou přípustné.

Černobílí psi  a psi hnědí se na výstavách posuzují ve stejné třídě jako psi černí.

Velikost a hmotnost: 

Průměrná kohoutková výška:  dospělí psi - 71cm (28 palců ); dospělé feny - 66cm (26 palců ).

Průměrná hmotnost: přibližně 68 kg pro psy; 54 kg pro feny

Větší kohoutková výška je žádoucí, ale velikost nesmí být na úkor vyváženosti, celkového zdravotního stavu, mohutné konstituce a správného chodu.

 

 Vady: jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být přímo úměrné její závažnosti.

 

·   Všeobecný vzhled : dlouhé končetiny, nedostatek substance

·    Celková struktura kostry : těžkopádnost, jemné kosti

·    Charakter : agresivita, bojácnost

·    Hlava : úzká

·    Čenich : špičatý ( ” liščí ” ) , nebo dlouhý

·    Pysky : zdůrazněné

·    Oči : kulaté, vypouklé, žluté oči, výrazně viditelná spojivka

·    Hřbet : kapří hřbet, měkký nebo sedlovitě pronesený hřbet

·    Ocas : krátký, dlouhý, zalomený; se zatočenou špičkou

·    Hrudní končetiny : prošláplé nadprstí, rozevřené prsty, tlapy vytočené dovnitř nebo ven, absence plovací blány mezi prsty

·   Pánevní končetiny : strmé úhlení kolen, kravský postoj, sudovitý postoj, vbočené tlapky

·   Pohyb: trhaný, šouravý, bočící, příliš úzký chod, potácivý, vpředu křížení nohou, výrazné vtáčení nebo vytáčení tlap vpředu, vysoký chod, mimochod

·   Srst : řídká, otevřená. Chybějící podsada

 

 

Vylučující vady

 

·    Špatná povaha

·    Předkus, podkus, zkřížený skus

·    Krátká nebo hladce přiléhající srst

·    Znaky jiné barvy než bílé na černých a hnědých psech

·    Jiné zbarvení než černá, černobílá, hnědá

 

Pozn. Samec musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata zcela sestouplá do šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Žádné komentáře